Zacatlán de las manzanas, aneb výlet s kurzem fotografie

10. března 2012 v 5:27 | johhanis |  Život v Mexiku
Tentokrát jsme o víkendu vyrazili na plně organizovaný výlet, a to s lidmi, kteří chodí na kurz fotografie. Jela skoro celá naše skupina a pak ještě asi dalších 20 lidí s ostatních kruhů. Cílovou stanicí bylo město Zacatlán. Vyjeli jsme kolem třetí odpoledne a cesta trvala asi čtyři hodiny, které ovšem uběhly rychle, protože jsme se seznamovali s ostatními. Ubytování jsme měli zajištěné v parádních chatkách po 6 lidech s výhledem do údolí. Hned bych Vás tam pozvala kempovat, ale pochybuji, že byste právě tohle chtěli dělat, kdybyste přijeli do Mexika :-D

Když jsme šli na večeři, vzala jsem s sebou flašku domácí slivovice, kterou jsem jim už dřív slibovala na kurzu. Alkohol silnější než 40 % tu totiž asi málokdo pil. Překvapivě jim docela chutnala (je pravda že byla staršího ročníku, takže i dobře voněla), jen pár rychlíků se málem zadusilo, když nečekali, že je tak silná. Po večeři jsme se sešli všichni u ohně s kytarou, bubínkem a Jackem Danielsem a mě dokonce donutili zahrát něco českého, takže to byla jako vždy Jasná zpráva, což je to jediný co si pamatuji zpaměti :-D druhý den jsme měli odjezd v půl deváté, takže jsme si dovolili "večerku" trošku prodloužit, abychom se všichni dobře seznámili. Musím říct, že naše skupina se fakt povedla. Já už jsme se španělsky docela rozmluvila, takže jsem neseděla v koutku, až se někteří divili, jak se učím rychle. Pravda je, že některým věcem jsem se smála opožděně, a to až po tom, co mi to Míra přeložil :-D ale bylo to super.

Ráno jsme vyrazili do města Zacatlán, kam jsme se jeli jen nasnídat. Měli jsme na to asi hodinu, tak jsme s naší skupinou vyrazili do centra a už teď říkám, že jsme udělali dobře, protože tak krásné počasí do večera nevydrželo. Mohli jsme za krásného slunného dne plně nasávat krásu malého náměstíčka, na kterém jsou mimo jiné instalovány "květinové hodiny", jediné svého druhu. Jsou oboustranné a dle rozvrhu hrají melodie, které se mění v závislosti na ročním období. Čekali jsme, čekali, ale nám nezahrály nic:))) Po snídani jsme všichni vyjeli do Valle de Piedras Encimada (údolí skal), které je poseto různě velkými skalními útvary. Tyto giganty vznikly pravděpodobě erozí vápence a déšť a voda je proměnily ve tvary připomínající různá zvířata, seskupení, cokoliv si jen představíte. Při procházce rezervací jsme ochutnali tradiční nápoj pulque, což je něco jako burčák, ale vyrábí se z mízy rostliny maguey - druh agáve, u nás ji můžete znát jako okrasný venkovní "kaktus"). Byl to ale hnus, mělo to konzistenci připomínající táhnoucí se sliny a kromě mírného nádechu kvasu to nemělo žádnou chuť:-D

Po procházce v rezervaci jsme se vydali k vodopádům San Pedro. K jednomu z nich jsme slézali strmou strání, kde nás průvodci jistili, abychom nespadli. Mexičani jsou hrozní poserové:) jeden dostal závrať, ještě jsme neušli ani dvacet metrů, a ostatní se drželi, kde se dalo. A my s Mírou jsme si to hopsali pěkně dolů v žabkách. Ty žabky byl jen tak mimochodem fakt blbej nápad, ale zvládli jsme to. Vodopád byl krásnej, ale na můj vkus jsme se u něj zdrželi moc dlouho. Fotit ho ze všech stran tisíckrát mě moc nebavilo a pořádně se nedalo ani nikam popojít, a bylo nás tam prostě moc. Ale výlet jsme zakončili chutnými quesadillas se směsí tinga od místní tety (kuřecí směs s chilli, česnekem a cibulí), takže jsme se pěkně spokojení vraceli do Zacatlánu. V plánu bylo ještě večerní focení, ale začalo pršet, takže z toho nic moc nebylo.

Druhý den jsme šli společně do centra, fotit na mercado (trh) a kolem poledne jsme vyrazili zpět do Tolucy. Kdybychom nebyla taková velká skupila a nebylo to tak organizované, bylo by to o moc lepší. Takhle kolem vás pořád někdo fotil, ovlivňoval vaší představivost, lezl do záběru, anebo stihl otrávit lidi na trhu tak, že se pak mračili, když jste si je chtěli vyfotit. Jinak to byl super výlet, se super lidmi, dost jsme se sdružili a dost jsme se zasmáli:-D

Abych nezapomněla, město Zacatlán patří od roku 2011 na seznam "Pueblos mágicos", stejně jako např. Tequila. Nachází se v mexickém státě Puebla a jeho název Zacatlán znamená v překladu místo, kde je hojně trávy. Tato oblast patří také k největším producentům jablek, proto bývá také někdy označována jako Zacatlán de las manzanas. Kromě jablečného moštu je město proslulé také svým sladkým chlebem plněnými sýrem, který se podává snad v každé restauraci (spíš jsou to placky než chléb, ale oni to tak nazývají).

Jinak Pueblos mágicos je program vyvinutý Ministerstvem cestovního ruchu ve spolupráci s dalšími vládními organizacemi a pomáhá přehodnocovat situace v určitých lokalitách, kde existuje nějaké kulturní dědictví, tradice, přírodní úkazy, legendy nebo tradiční venkovský život. Udělení titulu Peblo mágico pak pro město znamená zlepšení životní úrovně, a to hlavně kvůli rozvoji cestovní ruchu, který je reakcí na zápis do seznamu turisticky zajímavých míst.


Celé okolí Zacatlánu na mě strašně zapůsobilo, a to hlavně podobou venkovského života. Všude domečky se zahradami, na kterých byly ovocné stromy, což mi evokovalo myšlenku na dětství, kdy jsme lezli u babičky na zahradě na švestku a jak jsem chtěla, abych už vyrostla, protože jsem nemohla dosáhnout na větev, po které se lezlo nahoru. Na to jak jsme celé dny lítali po polích a váleli se na balíkách slámy, hráli si s ostatníma a ne s počítačem, no sentiment jak blázen:-D a všude kolem načervenalá půda, plantáže s maguey a jen tak se poflakující dobytek kam jste se podívali. Nádhera. Jen zkuste jít ven a podívat se kolem sebe, třeba taky objevíte něco, co vám připomene dětství:) Více fotografií z tohoto výletu najdete v galerii vlevo v menu ve složce Zacatlán.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Madla Madla | Web | 24. srpna 2012 v 19:03 | Reagovat

To nemá chybu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama