Malinalco, město plné kouzel

13. července 2012 v 4:11 | johhanis |  Život v Mexiku
Vstávat v sedm hodin, když nemusím, se mi moc nechtělo, navíc je tu teď zima, jak u nás na podzim, nebo alespoň zpoza zapařeného okna to tak vždycky po ránu vypadá, a pravděpodobnost deště je v tomto období 99,5 % po třetí hodině odpolední, takže ani vyhlídka zmoklé slepice vracející se z výletu mě moc nelákala. Ale vstala jsem, už jen protože jsem byla hlavní organizátorkou "expedice Malinalco", kterou jsme včera podnikli s bývalými spolužáky z kurzu fotografie. "V devět hodin přesně" zněly pokyny mojí spolužačky, takže bylo jasné, že se tam sejdeme tak nejdřív o půl desáté… tři lidi odřekli až když jsme je sháněli… haha Mexiko. Nakonec nás bylo asi 10 a něco málo po desáté hodině jsme se konečně vydali do dalšího "Pueblo Mágico". Ne že bych tam už jednou nebyla, ale tenkrát jsem byla bez svého foťáku, protože jsem ho měla "out of order", takže jsem pořizovala jen letmé snímky kompaktem (které taky přikládám). I přesto, že je toto místo asi jen hodinu od Tolucy, našli se tací, kteří ho neznali. No jo, jakoby mi to připomnělo sebe v Čechách, čemu se vlastně divím? Už teď mi říkají, že znám Mexiko líp, než Mexičani (a já říkám, že ho znám víc, než Čechy… smutné, ale ne nenapravitelné).

Už, když jsem vyšla z domu, jsem přestala litovat ranního vstávání. Sluníčko vysvitlo, a že musím jet necelou hodinu do Metepecu rozkodrcaným autobusem mi začalo být jedno stejně jako to, že jedu pozdě. Mexičani se před sluníčkem schovávají, aby snad nebyli ještě víc "moreno" a my z něj čerpáme energii, což nechápou. Samozřejmě, že jsme se všichni rádi viděli, ale nějak jsme se shodli na tom, že nám dělá "problém" se dokopat dojet z bodu A do bodu B (hlavně proto, že to netrvá zrovna pět minut), takže i když chceme, tak to většinou ztroskotá na domluvě termínu:)

Po cestě jsem koukala z okýnka, a tak nějak jsem se zahloubala. Vyjedete za město a vidíte pracovat lidi na polích, okopávají svoje pole ručně a co je třeba, to zořou pluhem zapřaženým za koně. Pasou ovce a krávy celý den na pastvě sedíc u nich a hlídajíc je aby neutekli. A tak jsme kolem takových polí jeli necelou hodinu. A když jsem viděla dvě ženy, které nesly mužům na pole jídlo v koších, musela jsem si nostalgicky vzpomenout na rodinné vybírání brambor zakončené párkem s hořčicí a chlebem:-) Jenže to bylo jednou za rok a tady to mají asi denně, pěstují, vyrábějí a pak prodávají. Což potvrdil hned trh "vyložený" uprostřed náměstíčka. Takové trhy, kdy se uzavře ulice a lidé si tam rozprostřou svoje stánky, nejčastěji jen stolečky s plachtou nataženou z jedné strany na druhou, se nazývají "Tianguis" a v každém městě mají pro ně většinou určený den. Třeba v Metepecu je ulic zavřených hned několik každé pondělí.

V blízkém obchůdku jsme si dali vyhlášenou domácí zmrzlinu s příchutí "bohů" (několik druhů banánů, rýže a guanabana*, sypanou sladkou skořicí, mňam!) a pustili se směrem arecheologická zóna. Samotné městečko je to vcelku malé, ale pojí se s ním spousta mýtů. Tak třeba o jeho vzniku je hned několik verzí. Mně se líbí ta, kdy bůh Huitzilopochtliodnesl spící sestru Malinalxóchitl do lesa a nechal ji tam, protože měla sklony k čarodějnictví a magii. Ta, když se probudila, byla na svého bratra tak naštvaná, že z jejich vesnice přesvědčila lid jí loajální, aby s ní odešli a usadili se na místě, kde dnes stojí Malinalco. I proto se o tomto místu dodnes říká, že je plné bohů a čarodějnic. A protože se v jeho okolí prý objevil v jeskyni obraz černého Ježíše (jeskyně je v nedaleké vesničce Chalma, kam jezdí každým rokem několk tisícovek věřících a je považována za jednu z nejdůležitějších svatyň v celém Mexiku), byla celá oblast Malinalca označována za magické místo ještě dříve, než vznikl zmiňovaný program Pueblos Mágicos. Ten však městu pomohl k rozmachu turistického ruchu, a tak se dnes můžou návštěvníci denně kochat krásou města a okolí, stejně jako my po ujití 426 schodů do výšin, kde se rozprostírá aztécký chrám vestavený z části do skály s menší pyramidou v popředí. Aztékové dobyli tuto oblast chvíli předtím, než přišli Španělé a jejich říši zničili. Na "Kopci Idolů" (Cerro de los Idolos) budovali rozsáhlé obřadní centrum - El Cuauhcalli. Toto bývá považováno za chrám orlích a jaguářích válečníků, kde byli synové aztéckých šlechticů zasvěcováni do bojového umění. To, že chrám vytesali do skály, ho zachránilo před španělskou zkázou a díky tomu můžeme i dnes nasávat atmosféru tohoto místa. Jen se sami podívejte na rituál, který se tu odehrává dodnes (sorry za kvalitu:-))


Celou cestou, která vede nahoru, vás provázejí kamenné destičky v třech jazycích (španělsky, anglicky a v jazyce náhuatl), které vypráví o původu místa, jeho obyvatelích, tradicích a okolí. Hned v úvodu upozorňují nejen na významnost archeologického nálezu, ale také na okolní faunu a floru. Je to fakt nádhera. Nejen že uvidíte květy všech barev a druhů (já jsem se dokonce divila, že Monstera, kterou znám z ČR jako pokojovou rostlinu, má květ, a jakej! :-D), ale taky Vaši pozornost upoutají různě propletené a "postáčené" kmeny stromů, několik druhů kaktusů a různě barevní živočichové. To mi třeba řekněte, co je tohle za brouka:-)

S naší skupinkou jsme se po cestě zpět zastavili v nedalekém muzeu, kde jsou uloženy některé z nálezů, ale i tradiční výrobky místních obyvatel a byliny, které jsou v okolí k nalezení, včetně popisu k čemu slouží, a na jehož dvoře můžeme najít maketu chrámu Cuahcalli (pro ty, kteří nemají sílu vylézt na kopec) stejně jako repliku nástěnné malby "El Paraíso de los Guerros" (ráj válečníků). Na původním místě se kdysi rozprostírala tato malba po celé stěně chrámu a zobrazovala padlé bojovníky, z nichž se stala božstva žijící v ráji. Po prohlídce muzea jsme se přesunuli opět na malé náměstíčko, uprostřed kterého se tyčí augustínský klášter Božského Spasitele s krásným parkem a původním zdivem dokola. Tento klášter je zajímavý a hodně navštěvovaný zejména pro své zachovalé fresky v podloubí dvorního prostoru, které symbolizují zvířata, a také rostliny nacházející se v této oblasti, které byly již v dávné době používané Aztéky jako léčebné prostředky.

Když jsme tu byli poprvé, naše kroky vedly ještě dál. V jedné části tohoto malebného městečka si totiž můžete pochutnat na "truchas", kterými jsou tu vyhlášení a dělají se tu na několik způsobů. Pstruhy si tu můžete také zkusit jen tak chytit v jedné z nádrží, podobné spíš bazénu, v kterém je chovají, anebo v potůčku, který tu protéká. Vedle pstruhů se tu také podává čerstvá anasová šťáva přímo ve slupce od ananasu smíchaná s vodkou, tequilou nebo rumem a dalšími přísadami podle Vašeho přání.V Malinalcu najdete také spoustu čerstvých plodů po celý rok, které se tu pěstují a kterým se tu daří hlavně pro vyšší vlhkost a teplejší klima (celoročně v průměru od 20 do 33 stupňů). Také z toho důvodu má snad každý domeček zahradu plnou ovocných stromů a lidé tu ovoce zpracovávají do všech možných pokrmů. Třeba právě zmíněná zmrzlina.

Pokud si chcete užít památek této oblasti v klidu, zajeďte sem přes týden. Má to však tu nevýhodu, že většina restaurací je od pondělí do čtvrtka zavřená, protože místní tu žijí hlavně o víkendech, kdy sem jezdí největší množství turistů. Pokud máte chuť na nějakého toho pstruha, objednejte si hotel včas a zůstaňte tu celý víkend. Více o historii si můžete dozvědět na wikipedii ZDE (pouze v angličtině, ale díky ji alespoň za to)

*abych nezapomněla na zmíněnou guanabanu - tento plod jsem v Mexiku ochutnala poprvé, aby taky ne, když jeho původ je právě ve střední Americe. Právě tento plod roste v oblastech s vysokou vlhkostí, má pichlavý povrh a jeho dužina je jakoby mazlavá, ale ta chuť! Božská chuť připomínající v jednom soustu jakody, ananas, citrusové tóny podtržené krémovou jemností kokosu a banánu:-D Škoda, že Vám to nemůžu přivézt ochutnat, ale třeba to už dávno znáte:-) Ovoci zdar a tropickému zvlášť a zase příště nashle.(fotky jsou tradičně v galerii v menu vlevo pod názvem "Malinalco":)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 13. července 2012 v 11:50 | Reagovat

Letos jsme také měli Mexiko v plánu, ale jinou část, než jste dosud popisovali - Cancun, odkud je blízko k pyramidě Chitzen Itza. Odradily nás ale vysoké ceny letenek i hotelů, nabídky cestovek začínaly na 45 tisicích za týden.

Blog máte moc pěkný po všech stránkách, jen si myslím, že byste obrázky mohli odsazovat v horizontálním směru, aby nebyly přilepeny k textu. Přiměřeně to vypadá v odsazení 5.

2 johhanis johhanis | 13. července 2012 v 15:14 | Reagovat

Dobry den Milosi, na poloostrove Yucatan jsme byli nekolikrat, na blogu ale nepopisuji Cancun jako takovy, protoze se jedna pouze o vrchni cip poloostrova, kde je spis takova komercni zona pro zabavu, ale psala jsem o oblasti Quintana Roo, konkretne o Playa del Carmen, Tulum, Akumal, coz je jizne od Cancunu asi 60 km a priroda se tam obcas da najit i panenska. Na Chichen Itza jsme jeste nebyli, ale je to v planu. Jinak s cestovkou bych sem nejela. Levnejsi je koupit letenku do Mexico city a z nej letet na cancun s mistnimi cestovkam, kdyz tobre vychytate vejdete se se zajezdem do 30 .tis. a muzete toho videt jeste mnohem vic, zalezi ale jak jste narocny a chce to umet anglicky a jeste lepe spanelsky, pak.je tu vsechno snazsi. Je treba ale sledovat letenky treba i z Vidne.
Dekuji za radu s obrazky, bohuzel nevim jak takove odsazeni provest, jsem tu jeste dite v plenkach a pri vkladani obrazku pouzivam zakladni nahravac v editoru a tam, pokid vim, takovou moznost nemam:(

3 johhanis johhanis | 13. července 2012 v 15:16 | Reagovat

P.s. Omluvte chyby, pisu z mobilu, klekl mi internet:)

4 Miloš Miloš | Web | 13. července 2012 v 18:37 | Reagovat

Jano, když při editaci článu vkládáte obrázky (nejlépe předem nahrané do galerie) do textu přes zelenou ikonku (trochu připomíná stromek), úplně dole je návěští Horizontální odsazení a do rámečku vpravo od něj stačí napsat 5 (případně jinou hodnotu podle vlastního vkusu, údaj je v bodech).

Díky za rady, jak se výhodně dostat do Mexika. Letos jsme si našli už něco jiného v Evropě, příští rok zkusíme hledat trochu dříve.
Cestovkám se vyhýbáme, naposled jsme s ní byli na Tenerife před 4 roky, a to ještě ne s naší, ale neměckou(v rámci last minute). Z Vídně létáme téměř vždy, protože bydlíme v Brně. Anglicky umím plynně (AJ potřebuji i pracovně), manželka pasivně, ale také se neztratí ;), španělsky však vůbec ne, ale snad se to tou angličtinou dá překlenout.

5 johhanis johhanis | 13. července 2012 v 20:01 | Reagovat

Diky za radu, zkusim to postupne nejak upravit:) pokud byste potreboval nejakou radu v budoucnosti, klidne se na me obratte. S anglictinou to urcite zvladnete, jen je pak lepsi znat ceny, aby vas jako turisty moc 'nenatahovali":) uzijte so dovolenou a krajanum zdar! Ja pochazim od Trebice, takze Brno znam dobre:)

6 Miloš Miloš | Web | 13. července 2012 v 22:49 | Reagovat

[5]: Díky předem za budoucí rady :)
To natahování turistů známe z Egypta. Jeli jsme z Káhiry vlakem do Luxoru a jeden náš tamější známý nám raději koupil jízdenky, jinak by byly snad 3-krát dražší.
Jeden kolega má zase čerstvou zkušenost s podobnou turistickou "přirážkou" pro cizince v Petrohradu u vstupenek.

7 johhanis johhanis | E-mail | Web | 13. července 2012 v 23:52 | Reagovat

Tady jak slyší angličtinu, tak nasazují druhý ceník. Dokonce se nám stalo na Playa del Carmen, že nám prodavač u stránku se suvenýry řekl: "ty mluvíš španělsky, tobě to dám za 80," například místo za 150. No, člověk se nesmí nechat:) Jinak, máte moc pěkný blog:)

8 wazzup wazzup | 14. července 2012 v 20:39 | Reagovat

Zajímavý článek,něco jsem se přiučil a město zaujalo. Moc hezky udělaný blog,mimochodem :-)

9 wazzup wazzup | Web | 14. července 2012 v 20:40 | Reagovat

Zajímavý článek,něco jsem se přiučil a město zaujalo. Moc hezky udělaný blog,mimochodem :-))

10 grama grama | E-mail | Web | 15. července 2012 v 14:26 | Reagovat

ak chceš mať týždennú reklamu na mojom blogu, prečítaj si tento článok... ak súhlasíš, "podpíš" sa do komentára! :)
http://grama.blog.cz/1207/prazdninova-letna-party
P.S - krásny dess :)) a prajem krásne prázdniny!! :))
btw ak reklamu nechceš, príď sa na tu párty aspoň pozrieť! ;))

11 DE DE | Web | 18. září 2017 v 17:58 | Reagovat

Aprica je městečko, ležící v Lombardii západním směrem od známého střediska Passo Tonale. Leží ve stejnojmenném průsmyku Passo d'Aprica a lyžování v této oblasti se může chlubit dlouhou tradicí. První lanovka tu byla zprovozněna už roku 1942. V současné době Aprica navzdory své menší velikosti, neboť nabízí jen padesát kilometrů sjezdovek a vzdálenost od dálnice dokonale symbolizuje italský způsob lyžování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama