Jak jsme se zúčastnili Temazcalu - starého indiánského rituálu na očištění těla a mysli

6. prosince 2012 v 20:55 | johhanis |  Život v Mexiku
Přeskakuji všechny nedodělané blogy, protože včera jsme měli příležitost zúčastnit se něčeho, o co se musím podělit hned:-)
Když psal náš kamarád Miguel, že můžeme jet do Valle de Bravo zúčastit se Temazcalu, myslela jsem si prvně, že chce jít zase někam do víru nočního života popíjet mezcal. A uprostřed týdne? To fakt ne. Jenže, tady se o žádné ničení těla alkoholem nejedná. Temazcal je naopak metoda starých indiánů, jak očistit tělo fyzicky i psychicky.
Byla jsem hodně zvědavá, protože to, co jsem stihla za krátkou chvíli najít na internetu, mi dokázalo jen přiblížit, o co se jedná.

Temazcal pochází ze slova jazyku nihuatl "temazcalli" a znamená parní dům (temaz - pára, calli - dům). Jak řekl náš "šaman" v úvodu rituálu - tato očistná kůra, detoxikace našeho těla a mysli, vznikla dávno, dávno, před několika tisíci lety také jako prostředek, jak se spojit s vlastními kořeny, se zemí, s vlastním duchem, oprostit mysl, meditovat atd. Hned v úvodu nám ale vysvětlili, že se nejedná o žádný náboženský rituál, ale o jakousi tělesnou očistu a posílení zdraví (což jistě znáte z klasické sauny). Temezcal je u nás známý také jako obřad initipi, nevím, jestli je to úplně totéž, ale princip vypadá stejně.

Běžně slouží k tomuto tradičnímu rituálu iglú hlíněné, nebo z pálených cihel, které má jeden malý vchod a uvnitř plochu určenou na horké kameny. Protože nás ale nebylo tolik, abychom potřebovali velké iglú, které má tato rodina mimochodem na zahradě taky postavené, vytvořili klasické iglú na starý způsob, které má základ z 16 prutů (měly by být z bílé vrby, protože ta je flexibilní a uvolňuje uklidňující látky), překrytých několika vrstvami pevné látky/kožešinami tak, aby byla uvnitř po uzavření vchodu naprostá tma. To jak jsou pruty svázané je také velmi důležité, měly by tvořit 4 řady, které mají představovat svět minerálů, rostlin, zvířat, lidí, stejně jako svět fyzický, duchovní, duševní a posvátný. Do iglú se vchází po směru hodinových ručiček - prvně ženy, pak muži. Před vstupem jsme se "očistili" kouřem z indiánské dýmky, pohodlně jsme se usadili (iglú bylo tak akorát vysoké abychom v něm mohli sedět) a rituál mohl začít.

Do "ohniště" uprostřed iglú, které značí také lůno matky přírody, začal pomocník vnášet z ohniště venku rozpálené velké lávové kameny, které šaman přebíral jeleními parohy (jelen byl považován za boha mnohých domorodých kmenů) a představoval je jako jednotlivé zemské živly, které jsou součástí našich životů. Pátý kámen symbolizoval pátý živel - člověka. Kámen jako takový má i jinou symboliku - představuje nejstarší součást planety Země - kámen byl a kámen bude, kámen zná veškerou historii a z něj můžeme čerpat energii. Po uložení kamenů přichází nádoba s vodou, kterou se vždy dotýkají ohniště, čímž žádají o svolení vstoupit do "lůna", bubínek který má rozvibrovat vnitřní energii, jakési chrastítko na plašení zlého ducha a kadidlo s bylinkami, které se sypou na rozpálené kameny, aby uvolňovaly léčivé aroma. Po prvním zchlazení žhavých kamenů se po iglú rozlévá příjemné teplo, koluje štěrchátko, představujeme se a říkáme, proč se očisty účastníme. Pak se bubnuje, zpívá v jazyce starých indiánů, přilévá se voda, pára se rozlévá po iglú, voda nám kape ze všech částí těla. Je úplná tma, máme zavřené oči a vnímáme jen teplo, buben, vůni bylin, syčící kameny. Už chápu tu duševní očistu, nemyslíte na nic, jen vnímáte to prostředí. Když to končí, jsem smutná, že to bylo tak krátké, ne ale na dlouho. Šlo jen o první kolo - ze 4.

V každém kole se vítají další kameny, jejich počet se zvyšuje, s nimi se zvyšuje i teplo v iglú. Tyto kameny vždy něco symbolizují, už si ale nepamatuji všechno, co říkal. Důležité bylo v tu chvíli oprostit se od všeho zlého, přijmout všechny kolem sebe takové, jací jsou, bez ohledu na barvu pleti, vyznání, ztotožnit se s tím dobrým, přát druhým jen to dobré, být šťastný sám se sebou. Každé kolo provází také debata mezi všemi. V té tmě to je hodně uvolňující. Člověk, který by se normálně styděl, se tu stydět nemusí, nikdo na něj nevidí, každý je sám sebou. Poslední kolo přidávají kamenů devět, je kratší, ale teplota je tak vysoká, že musíte přikrčit hlavu k zemi, abyste mohli dobře dýchat nosem. Zpívá se, což překvapivě hodně pomáhá. Leje ze mě jak z konve, ale je to skvělý. Jak jsem po prvním kole chtěla víc, v tom to už skoro prosím, aby se dveře otevřely, jak se horko stupňuje.

Vycházíme z iglú, mokří, prohřátí, nabíráme hrst tabáku a házíme ho do ohně, jak poděkování. Když se suším, všimnu si, že se celá loupu. Odešla moje suchá kůže a já se cítím jako miminko, jak fyzicky, tak psychicky:-)
Určitě se těším, až to někdy zopakujeme. Tento rituál se provádí každých 8 dní, ale řekla bych, že pokaždé tam jezdit nebudeme. A abyste si nemysleli, že je šaman nějaký poblázněný člověk, je to lékař - chirurg, který věří jak v klasickou medicínu, tak v alternativní, což považuji za vůbec za to nejlepší:-)
Použité fotky jsou ilustrační, zdroj naleznete po kliknutí na obrázek, kde si můžete o metodě přečíst něco více - ale ve španělštině. Jinak Vám vřele doporučuji to zkusit, pokud budete mít příležitost, někdy rituál provází i potírání bahnem, což může být ještě zajímavější:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama