15 denní putovaní po krásách Mexika - DEN 11. - Cobá, Bacalar

12. února 2013 v 15:02 | johhanis |  Život v Mexiku
Moc se nám v Tulumu líbí, a tak jsme se rozhodli, že nikam spěchat nebudeme a ještě se tu chvíli poválíme. V jedenáct nás to nic nedělání stejně přestává bavit, a tak balíme a jedeme na pyramidy do Cobá, které jsme se chystali ve prospěch tulumského lenošení oželet. A to by nebylo ono, kdybychom tam nešli v tom největším horku! Naštěstí všechny cesty ve velmi rozlehlém areálu zakrývají vysoké stromy džungle, v které se Cobá nachází, a tak se procházíme relativně ve stínu. Máme možnost si kousek od vstupní brány půjčit kola (nebo se nechat vézt na trojkolce), ale i přesto že jsou za docela rozumnou cenu (35MXN/kolo), rozhodujeme se projít těch cca 6 km po areálu po svých.

Hned asi po 100m vpravo od stezky se otvírá prostor ke seskupení Grupo Cobá, kde všem menším pozůstatkům dominuje Templo de las Iglesias (Kostelní chrám), který vypadá trošku polorozpadle, ale jinak působí velkolepým dojmem. Nebo si to myslíme, než ujdeme další kilometr k Velké pyramidě. Šplhající na tuto dvaačtyřiceti metrovou "rozhlednu" si říkáme: "A tohle jsme si chtěli nechat ujít?!?" Nonoch Mul je totiž nejvyšší mayskou památkou na celém Yucatánském poloostrově a rozhlédnout se z ní mǔžete po celém okolí, kde neuvidíte nic jiného, než koruny stromů džungle zahající široko daleko, špičku přilehlé oválné pyramidy a část blízkého jezera, které je domovem velkých krokodýlů. V areálu se dá bloudit cestičkami ještě po menších seskupeních odkrytých památek, ale ty už nejsou tak zajímavé. Kdysi mělo celé mayské město prý asi 50km čtverečních a téměr 40000 obyvatel, takže si asi dokážete představit, kolik tu musí být ještě neodkrytých staveb. Zajímavostí ještě je, že se zde objevují podobizny vládkyň z guatemalského Tikalu s obřadními cihličkami nebo při demonstraci síly nad obětmi, které byly typické pro stejnojmenné centrum v Guatemale. Z toho archeologové usuzují, že muselo zřejmě dojít ke spojení vztahů z důvodu nějakého sňatku, jinak by se odrážel spíše vliv bližsího Chichen Itzá nebo ostatních centrech v severní části Yucatánu.

Celou prohlídku končíme asi po dvou hodinách obědem v nedaleké restauraci, zajíždíme do servisu nechat konečně opravit rezervu (co kdyby náhodou) a přesouváme se dalších asi 200 km jižně k laguně Bacalar, která se prý pyšní krásnou průzračnou vodou. Ještě stíháme najít v průběhu dne hotel, kde mají místo pro nás všechy za rozumnou cenu i se snídaní, a tak máme dojezd kolem sedmé hodiny bez starostí. Hotel Ecotucan sice málem mineme, ale dle instrukcí nakonec najíždíme na neosvětlenou polní cestu správně. Nejsou tu lampy, světla, nic, a tak nás majitelka (mimochodem Němka) vítá s baterkou v ruce. Stejně tak nás vede do naší chatičky uprostřed krásné zahrady (zatím soudě podle stínů stromů, keřů, květin:), kde je všechna energie poháněná solárními panely. Pak už jen večeříme, hledáme možnosti na daší den, válíme se chvíli v altánu u jezera, pozorujeme hvězdy a brácha jako jediný zkouší teplotu vody. Teplo a dlouhé přejezdy nás opět zmáhají, takže už po desáté jdeme spát.
Fotky z celého výletu najdete v galerii ZDE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama