15 denní putování po krásách Mexika - DEN 2. - Teotihuacán a Templo Mayor

4. února 2013 v 6:47 | johhanis |  Život v Mexiku
Večer se nad očekávání vydařil, a tak se nám po ránu vstává trošku hůř. Už v osm odjíždíme směrem Teotihuacán. Dvouhodinová cesta se kvůli pár špatným odbočkám v Mexico city protahuje na tři. V jedenáct jsme konečně v cíli. Slunce peče jak zblázněné. Hned u vchodu nás vítají Voladores svým posvátným rituálem, kterým kdysi, v obdobích velkého sucha, prosili boha Xipe Totec (bůh jara) o déšť. Dnes je však tento rituál představován široké veřejnosti spíše z komerčního hlediska. U vchodu odevzdáváme lístky v hodnotě 57 pesos a po rychlém průchodu muzea ve vstupní budově se necháváme pohlcovat tímto "městem bohů" (překlad názvu Teotihuacán z jazyku náhuatl). Ani nemusím snad zdůrazňovat, že areál Teotihuacán je zapsán do světového kulturního dědictví UNESCA.
Vcházíme do areálu za doprovodu zvuků jaguára, který z imitovaných "píšťal" vydávají zdejší obchodníci. Kdysi byl tento zvuk symbolem ke shromáždění k boji. Nejsem tu poprvé, a tak si všímám míst, která jsme dříve míjeli. Ne, protože by nebyla zajímavá, ale areál je tak rozlehlý, že kdyby měl člověk procházet každé zákoutí, stráví tu možná i dva dny. Tentokrát se vydáváme nejprve k "Pyramidě hadů" naproti vchodu, která je nazvána podle hlav hadů "lezoucích" z každého podloží pyramidy. Procházíme nádvoříčko a vydáváme se po "Cestě mrtvých" směrem k Pyramidě Slunce, která je nejvyšší stavbou Teotihuacánu. Samozřejmě, že si nemůžeme nechat ujít pohled z jejího vrcholu, a tak zdoláváme mírnější i příkřejší schodiště, abychom se dotkli malé kovové destičky na jejím vrcholku, která má dodávat energii. Zajímavostí této pyramidy je, že její vrchol je orientován na bod, v kterém se v den rovnodennosti objevují Plejády (mimochodem, s Plejádami se setkáte v souvislosti se stavbami tohoto typu na území Mexika velmi často). Další zastávkou je Pyramida měsíce, která je zakončením Cesty mrtvých. Samozřejmě, že šplháme do schodů nahoru, které jsou vyšší než standardní výška schodišť, a tak nám dává výstup, i přes jeho relativní krátkost, celkem zabrat. Tato pyramida, na rozdíl od Pyramidy Slunce, skrývá menší systém tunelů a místností, které kdysi sloužily k uctívání. Tyto nejsou samozřejmě veřejnosti dostupé.
Psát o historii tohoto velkolepého areálu by bylo opravu na dlouho, a popravdě mi ani nepřísluší se tomuto tématu věnovat, protože nejsem žádný historik, a vím, že koho to zajímá, ten si o tom více informací dokáže najít, přesto si nedokážu odpustit pozastavit se nad záhadností těchto velkolepých staveb. Vím, že sem kdysi přišli Aztékové, dávno poté, co bylo toto město ze záhadných důvodů opuštěno. A protože si mysleli, že takové monumenty vystavěli bohové, nazvali ho, již z výše zmíněného důvodu, Teotihuacán. Jak záhadně bylo město vystavěno, tak záhadně jeho osídlování zaniklo. Dodnes se neví, kdo je jeho původcem, proč bylo tak velkolepé, a proč jeho noví obyvatelé tak rozlehlý komplex opustili.
Vše jsme prošli asi za tři hodiny, v parném dni velmi unavující, ale přesto naplňující, ale tím náš den nekončí. Máme relativně čas, a tak se vydáváme napospas dopravě v centru hlavního města, a po složitém parkování a rychloobědu na terase u náměstí vstupujeme do archeologického naleziště Templo Mayor - Hlavní chrám, který byl postaven přímo v centru dávného jezera Texcoco, na kterém dnes stojí celé Mexico city. (už jsem o něm psala kdysi v článku zde). V šest muzeum zavírají, my pořizujeme poslední snímky a vydáváme se pomaličku do Tolucy.
Po parném dni už ani nemáme pomyšlení na nějakou zábavu, a tak kolem desáté padáme mrtví do postele. Ráno nás totiž čeká další den v jednom z parků světového kulturního dědictví UNESCO:-)
Více fotek z tohoto dne ZDE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama