15 denní putovaní po krásách Mexika - DEN 8. a 9. - Chichen Itzá, cenoty Xkekén (Dzitnup) a Samulá, Playa del Carmen

12. února 2013 v 2:57 | johhanis |  Život v Mexiku
Vstáváme opět brzy, tentokrát ne moc z vesela po dlouhém večeru, ale je to třeba, abychom dojeli do Chichen Itzá včas. Snídani kupujeme do auta a dalších asi 100 km utíká celkem rychle díky dálnici v dobrém stavu. Hned u parkoviště je nám jasné, že tu zrovna sami nebudeme. I přes parné počasí se areál turisty jen hemží. Vstupné je stejně vysoké jak v Uxmalu. Hned u vstupu do archeologické zóny klesá moje nadšení na padesát procent, a to hlavně kvůli komercializaci celého areálu. Jeden stánek vedle druhého a vlezlí prodejci mi kazí celkový dojem. Jak krásné by to tam bylo, kdyby na Vás každou chvíli někdo nepokřikoval.
Tak si fotím hlavní pyramidu, kterou zná snad každý z letáků o Mexiku, co stojí uprostřed takového úvodního náměstí, kde započínáte cely okruh po rozlehlém nalezišti. Že jde o jeden ze sedmi divů je tu opradu patrné. Díky bohu, že tu nejsme na jarní rovnodennost. To tu bývá absolutně přelidněno, protože chce každý vidět hru stínů, ktrou vytváří ranní a odpolední slunce. Chichen Iztá mělo původně mayský charakter, ale později bylo mayskou civilizací z neznámých důvodů opuštěno, znovu obydleno a podmaněno Toltéky. Jim se také připisuje velký vliv na zdejší architektonický styl, kdy se v obrazcích prolínají jejich bohové s bohy mayské kultury. Nejznámější stavbou je samozřejmě ta úvodní Kukuklánova pyramida s čtvercovým půdorysem. Zde můžeme pozorovat jak se počty, kalendáře a astrologické poznatky odrážely do jejich staveb. Na vrchol pyramidy vedou čtyři schodiště po 91 schodech (to udávalo 364 dní) a plocha na vrcholu byla symbolem jednoho dne. V budově s kopulovitou otevřenou věží, která se nachází nedaleko od pyramidy, pozorovali oblohu, proto byla také nazvána archeology Observatorium. Na základě sledování astrologických jevů pouhým okem tak dokázali vytvořit několik druhů kalendářů. V areálu se nachází kromě jiného i největší hřiště, na kterém hráli hru Pelota. Tato hřiště se objevují v každém archeologickém nalezišti, což je důkazem její oblíbenosti. Její podstatou je dostat míč do soupeřovy branky ve tvaru kruhu s ne moc velkým otvorem, a to jen za použití loktů, boků a kolen. Jako hlavní zroj vody jim sloužilo nedaleké cenote - obrovská díra v zemi, která vznikla nejspíše v důsledku posuvů půdy nebo erupcí, propadnutím zeminy. Vytvořila se tak obrovská roklina s, dnes již, zelenu vodou.
Projít park nám trvá asi 2 (hodně parné) hodiny. S radostí se tak přesouváme do cca 25 km vzdáleného Dzitnupu, kde se nachází dvě úžasné barvami hrající jeskyně s průzračnou vodou, krápníky, kořeny ze stromů, prostě nádherné cenoty, které jsou pro nás něčím naprosto novým - Xkekén a Samulá. A tak se vrháme do té azurové vody a užíváme si hru světel. Malou zajímavostí je tu přítomnost malých rybiček, které nám okusují zbytky suché kůže z nohou. To znáte možná z některých pedikůrních salónů:)


Osvěženi možná až moc studenou vodou zastavujeme po cestě do Playa del Carmen ve městečku Valladolit. Barevné domečky nám připomínají Campeche, náměstí zase Meridu a restaurace Las Campanas, do které usedáme nic z obou - nabídka jídel je tak skvělá, že po celém dni, kdy jsme skoro nic nejedli chceme ochutnat snad všechno. A tak objednáváme typickou polévku crema de chaya (špenátový krém), plněné papričky jalapeños přelité rajčatovou salsou, plněnou bramboru s kuřecím masem, špíz, hovězí fajitas (nudličky smíchané se zeleninou), saláty... Samozřejmě, že se to do nás všechno nevejde, takže balíme něco na později.
Do Playa del Carmen přijíždíme něco po sedmé, ubytováváme se v předem rezervovavném hotelu Blue Parrot a vyrážíme do stejnojmenného klubu. Holky pijí do dvou zadarmo a kluci za 400 pesos až do čtyř. V půl páté ráno můžeme s čistým svědomím říct, že se tato cena opravdu vyplatila, obzvlášť kluci jsou toho důkazem, když prospí skoro celý následujíci den na pláži. Vynecháváme tak plánovaný ostrov Cozumel, a místo toho oddychujeme. I to je potřeba:) Trošku zklamáním je ale moře. Běžně čistě průzračná voda je dnes u pobřeží zakalená nějakou řasou a vůbec celkově se hladina nějak zvedla od té doby, co jsme tu byli naposled. V tom jemném písku se válíme asi do pěti, večer jdeme na pořádný steak a po jedenácté padáme do postele. Zítra nás čeká Tulum a možná něco navíc.
Fotky z celého výletu najdete v galerii ZDE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama