V jednom kole

21. března 2013 v 4:32 | johhanis |  Život v Mexiku
Ahoj všichni,
už téměř měsíc jsem v jednom kole - práce, cestování, jídlo, spánek, práce, cestování, jídlo, spánek..., a pak o víkendech dospávám po výletech to, co jsem nenaspala přes týden, a na psaní článků a vkládání fotek už mi času moc nezbývá:-( Není to žádná sranda jezdit do práce dvě hodiny, ale v Mexiku nic neobvyklého. Kdybych mohla vynechat to každodenní spěchání na autobus, bylo by to super. A vidíte to? Už zase spěchám! Ale pozor - Mexikem to není. Já jen nemám ráda chodit do práce pozdě, líčit se v práci, česat se v práci, strávit několik půlhodin na záchodě, abych se upravila, nebo chodit desetkrát denně kouřit, abych náhodou nepracovala moc (tak jak je to tu zvykem), a tak radši spěchám, abych byla všude včas. Zjistila jsem, že když pracuji, tak mám prostě ráda pracovat a ne se někde flákat. Dokonce se přistihuji při tom, že když náhodou cítím, že nemám do čeho píchnout, jsem nervózní, připadám si neužitečná a mám potřebu vyplňovat čas, za který mám být odměňovaná. Asi to tu musí připadat někomu nenormální.
Občas, když jdu po cestě domů na metro, říkám si, že ta čtvrť, kde máme kancelář je krásná a žít tam by bylo možná lepší. Aby ne, Condesa patří k jedné z neoblíbenějších částí DF, hlavně u mladých lidí - je tam hodně luxusních restaurací, barů a obchodů a co víc, i zeleně. Mexico city je rozhodně i teplejší a slunnější než Toluca, ale náklady... tak třikrát takové.
Po cestě metrem, autobusem a městskou hromadnou dopravou se snažím nemyslet na to, že bych se vůbec mohla vystavovat nějakému riziku, ale slzák mám po ruce pořád. Asi si to člověk ani připouštět nemůže, jinak by z domu nevylezl. Smog mi tu ale začíná vadit čím dál víc. Hlavně ráno, když stojím na zastávce ve smogovém oparu z autobusů. Občas bych se i ráda prošla na to nádraží, ale asi by bylo zdravější vykouřit pár cigaret, a tak to alespoň kompenzuji každodenní dávkou ovoce a zeleniny, které si samozřejmě s láskou připravuji doma:-)
A vlastně proč jsem začala psát tento článek - protože tu mám malou vzpomínku na čas, kdy jsem ještě nepracovala, ale už jsem tu byla dostatečně dlouho na to, abych mohla zhodnotit Mexiko trošku více s nadhledem. Článek vyšel v časopise 100+1 zahraniční zajímavost - vydání 6/2013 - s mými vlastními fotografiemi. Trošku mi ho ořezali, ale snad se bude líbit:-)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nel-ly nel-ly | Web | 30. března 2013 v 13:23 | Reagovat

je to úžasný, takhle se někam podívat, objevit novou kulturu a vůbec něco zažít... i kdyby se "bože chraň" cokoliv stalo nebo nepovedlo, tak je to furt zážitek
ten pepřák bych si měla pořídit a zaíčt ho nosit i Praze, on už to dnes zas takovej rozdíl nebude :)

2 johhanis johhanis | E-mail | Web | 1. dubna 2013 v 4:02 | Reagovat

Jooo, já vím, že riziko je všude, jen tady si to člověk jako cizinec asi připouští víc:-) Jinak s cestováním nikdy není pozdě... dnes už se dá díky stránkám jako třeba www.couchsurfing.org cestovat i celkem levně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama